Filozofická Fakulta
Ústav pro klasickou arecheologii
Ústav pro klasickou arecheologii

Strojno

Aktuálně: výkopový report 2015

JURTA – STROJNO

Výzkum římského osídlení v provincii Thrákie, Bulharsko

Úvod

Výzkum římského osídlení na lokalitě Jurta byl zahájen roku 2014 ve spolupráci s Regionálním historickým muzeem v Jambolu (‘RIM‘). Lokalita se nachází v Jambolském regionu, v obci Elchovo, přibližně 1,5 km severovýchodně od vesnice Strojno. Přestože je tato lokalita známá již více než 100 let, nebyla nikdy systematicky zkoumána. V průběhu posledních několika desítek let na ní bylo náhodně nalezeno a archeologicky zaznamenáno přes 50 předmětů, z nichž některé mají vysokou historickou hodnotu. Mezi nejzajímavější objevy patří depot 29 stříbrných mincí, část bronzového vojenského diplomu veterána Moesijské flotily a mramorový reliéf s vyobrazením Thráckého jezdce. Všechny tyto nálezy jsou datované v rozpětí od druhé poloviny 1. až do počátku 3. st. n.l.

01. Ranní sestup celé skupiny na lokalitu

Bohaté nálezy a poloha lokality na těžko dostupném místě vedly k jejímu postupnému ničení a vykrádání zloději. V některých oblastech vykradači odhalili i kamenné struktury a kusy mramorových desek, pokliček od zásobnic či podobných objemných předmětů, které zanechali na místě. Ilegální zásahy vyústily v letech 2006 a 2007 v záchranné výzkumy, které byly záhy pozastaveny z důvodu nedostatečných finančních prostředků, a to až do letošního roku 2014, kdy byly archeologické práce obnoveny.

Na základě náhodných nálezů a materiálu z dosavadních výzkumů byla Jurta označena jako vesnice římských vojenských veteránů, kontinuálně obývaná od druhé poloviny 1. do 3. až 4. století n.l.

Naleziště

Jurta se nachází přímo na řece Dereorman, která tvoří její jižní hranici. V blízkosti řeky je pokryta hustým porostem, zatímco dále na sever, v mírném svahu, přechází do zemědělsky obdělávaných polí. Keramický rozptyl materiálu z lokality způsobený orbou a meandrující řekou byl zaznamenán na 31 hektarech. Na jižní straně řeky, na úpatí hory Bakadžik (282,7 m n.m.), která tvoří nejvyšší dominantu v okolí, se podle místní tradice nachází římská cesta vedoucí východo-západním směrem. V současnosti je zde patrný přibližně dvoumetrový horizontální zářez do svahu, s množstvím kamenů na povrchu. Jak řeka, tak také domnělá cesta, směřují z východu na západ k hlavní komunikaci v  oblasti – k řece Tundže, která je od lokality vzdálena 12 km. Za vlády císaře Trajána byla podél této řeky postavena jedna z hlavních cest v Thrákii vedoucí z Kabyle přes Hadrianopolis (dnešní Edirne) až na severní pobřeží Egejského moře do Aenu (dnešní Enez). Jak řeka Tundža, tak cesta Kabyle-Hadrianopolis-Aenus, umožnovaly aktivní kontakt a obchod se Středomořím, který dokládá i množství transportních amfor východo-egejské produkce nalezených v Jurtě.

04. Očištěná plocha před začátkem výzkumu

Výkopová sezona 2014

První čtverec byl otevřen v oblasti jedné ze struktur odhalených zloději, další přímo navazovaly. Postupně bylo otevřeno 7 čtverců o velikosti 5 x 5 m, z nichž některé byly kopány pouze částečně. V průběhu výzkumu byly odkryty 4 místnosti přímo na sebe navazující o rozměrech 4,90 m x 4,70 m. Jejich základy z nasucho kladeného lomového kamene jsou dochované do maximální výšky 0,8 m. Západní část struktury ústí do řeky Dereorman, která pravděpodobně strhla část lokality, východní zdi pokračují stále dál do nezkoumané oblasti. Přibližně 2,5 m na sever od obvodové zdi struktury bylo nalezeno dláždění, pravděpodobně část ulice.

11. Mramorová hlavička v rukách nálezkyně  B. Weissové

Největší množství nálezů z lokality je tvořeno keramikou. Nejhojněji zastoupené jsou skupiny červeně-listrovaného zboží, kuchyňské keramiky a transportních amfor, v menším měřítku i nádoby vyráběné v ruce, s tvary navazujícími na předešlou thráckou produkci. Z drobnějších terakotových nálezů jsou nezajímavější lampičky, z nichž jedna má plece reliéfně zdobené střídajícím se motivem hroznů a vinných listů. Dalším bohatě zastoupeným materiálem je foukané sklo. Nejčastějšími tvary jsou unguentaria a poháry zdobené rytím či fasetováním. Celkově byly nalezeny čtyři podlouhlé hexagonální a dva okrouhlé skleněné korálky modré barvy. Mezi kovy jsou nejhojnější železné hřebíky a háčky, v menším množství jsou zastoupeny bronzové drátky a plátky, či kusy olova. Mezi nejzajímavější nálezy z kovu patří bronzová spona s podvázaným lučíkem typu Almgren 162, bronzové ozdobné nákončí opasku, železný stylos, či postříbřená bronzová aplika. Z kostěných předmětů stojí za zmínku kompletní jehlice a polovina hrací kostky. Během výzkumu byly nalezeny také tři mince, dvě z doby vlády císaře Augusta a jedna před-římská, pravděpodobně Filipa II Makedonského. 

12. První odkrytý čtverec 100E_100N

Nejvýznamnějším nálezem sezony 2014 je bezpochyby mramorová hlavička vousatého muže s čelenkou na hlavě, připomínající vyobrazení Asklépia. Je přibližně 6 cm vysoká, s dirkou vyvrtanou ze spodní strany krku, která sloužila pro nasazení hlavy na tělo.  

26. Mramorová hlavička po vyčištění


Rok 2015

Projekt byl podpořen Grantovou Agenturou University Karlovy (GAUK) a Vnitřním grantem FF UK na další dva roky výzkumné sezony. Na rok 2015 je plánováno rozšíření zkoumané oblasti tak, aby byl objasněn tvar a funkce odhalené struktury. Dále bude cílem expedice odhalit směr probíhající ulice a její vztah ke zmíněné struktuře.


Autorky textu Petra Tušlová a Barbora Weissová

Autorky fotografií Petra Janouchová, Johana Tlustá, Petra Tušlová a Barbora Weissová  

 

Účastníci projektu a jejich zaměření:

 

Stefan Bakardžiev (ředitel RIM, vedoucí projektu z Bulharské strany)

Tomáš Chlup (ÚKAR)

Viktoria Čisťakova (ÚKAR) – kovy a sklo

Věra Doležálková (ÚKAR) – totální stanice

Petra Janouchová (ÚKAR) – databáze

Markéta Kobierská (ÚKAR) – digitální dokumentace

Miroslav Kozarev (RIM)

Johana Tlustá (ÚKAR) – fotografie keramiky a drobných nálezů

Petra Tušlová (ÚKAR) – římská keramika

Barbora Weissová (ÚKAR) – GIS a databáze

Veronika Ženíšková (ÚKAR)

GALERIE