Pistiros - sezóna 2007

Vlastní výkop probíhal od 8. do 25. srpna. Vedle podepsaných se ho účastnilo sedm studentů klasické archeologie Stanislava Kučová, Barbora Weissová, Pavla Mašková, Marcela Mačková, Jan Pavlíček, Marian Matys a Anna Bouzková.

Čtverec B 16 NW/A 20 NE (6005 horní a 6008 dolní)

Sonda do holoubky přinesla nálezy z první a druhé fáze domu, od konce 5. do konce 4. století př. Kr.., mj. zlomek attické číše z konce 5. století. Další výkopy byly provedeny v sektoru B 11 malou navazující sondou s týmiž výsledky.

Ve střední části sektoru byly prozkoumány depozity z destrukce roku 279/8 [7005], na sever odtud [7006] a dále na jih [7007]. Bylo odkryto dvojí dláždění. Jedno užívané před rokem 300, a jedno ještě starší, snad z doby před Filipovým dobytím Thrákie.

Nalezena tu byla mince Amatoka I a zlomky architektonických terakot ; antefixů a pravděpodobně také ze simy (?). Spolu s množstvím glazovaných tašek to nasvědčuje že při bráně stála nějaká menší svatyně, postavená ještě v 5.století. Tašky jsou podobné taškám z thráckého sídla vládce v lokalitě Vasil Levski.

V depozitu [7005] bylo nalezeno mnoho pithů z destrukce okolo r. 300, některé z nich nesou reliéfní otisky břečťanových listů a komplikovaných palmet. Na témže místě byla vloni odkryta tetradrachma Filipa IV, naříznutá zřejmě kvůli kontrole pravosti. Řada mincí z Pistiru měla jen stříbrné plíšky po stranách a měděné jádro, takže opatrnost byla patrně na místě. Také jsme zjistili, že monumentální dláždění cesty nebylo už po roce 300 vyčištěno a nová ulice byla založena nad ní. Zachytili jsme i starší ulici před Filipovým vpádem, možná ještě starší fázi [7008].

Další deposit pochází z destrukce okolo roku 300 [7007]. I zde se ukázalo, že rekonstrukce města na počátku 3. století byla provedena narychlo a bez důkladného odstranění většiny ruin.

Další výkop byl soustředěn do oblasti při jihozápadním cípu konstrukce brány, bylo tu odkryto několik fází hlavního kanálu (resp. dvě jeho větve), vedoucí od hlavní ulice na jihovýchod, směrem k otvoru v hradbě, kudy nadbytečná voda odtékala [7004]. Mince Alexandra Velikého byla nalezena mezi kameny monumentálního dláždění, spolu s tkalcovským závažím a keramikou. Depozity v poslední vrstvě vznikly při požáru v roce 279/8, starší dláždění pod ním nebylo již užíváno po destrukci okolo r. 300.

Bloky věže ukazují stopy zemětřesení, ale protože nedošlo k opravám, zemětřesení lze datovat patrně až do doby po zániku města; snad šlo o zemětřesení v polovině 3. století př. Kr., doložené také na jiných lokalitách v Bulharsku, i když méně výrazně než ve Sborjanovu. Malý tmavý kanál podle věže souvisel patrně s její konstrukcí [8003]; ale zaplnění jeho horní části je pozdější; byla tu nalezna keramika 2. poloviny 4. století a jedna makedonská mince, patrně Filipa II.

Dvě větve kanálu byly odkryty i v nové sondě; jižní větev je patrně pozdější než severní. Z věže odváděl vodu ještě další menší trativod. Oba velké kanály byly opravovány; v jižní větvi byly nalezeny bronzové mince, dosud neurčené, a také řecká keramika.

B 11 NE, Sondáž 2007 [8001,8002]

Další sondáž na jih od předchozí má za úkol objasnit situaci na jih od brány směrem k další kurtině hradeb. Jako obvykle byly zde nahoře zbytky nepálených cihel z horní části hradby, spolu s fragmenty tašek, jak korintských tak lakónských a pozdní šedé místní zboží keramické [8001]. Z kovových nálezů byly nejzajímavější dva hroty šípů a svorky z dřevěné konstrukce. V nižší vrstvě byl materiál z druhé poloviny 4. století, snad z dobývání Filipem ve 40. letech. [8002]. Dostali jsme se také tady na úroveň dláždění ulice probíhající podél hradeb. Od V. mechanické vrstvy jsme dosáhli období "Zlatého věku" Pistiuru. (K/3079, K/3077, K/3073). Fotograficky, kresebně i měřičsky byla dokumentována brána a její bezprostřední okolí.

A 15 SE/NE

Byl očištěn zbytek dláždění hlavní ulice na západ od brány, sondáží prozkoumána posturbánní jáma, která dláždění narušila a dokončen dokumentace mezi ulicí a postranní kolonádou.

Závěr: Hlavním úkolem letošní sezóny bylo objasnit situaci okolo vnitřní věže brány a systém kanálů v tomto prostoru, spolu s ulicí mezi Trojčlenným domem a kurtinou brány. Poslední dláždění bylo jen nedbalé, kvalitní bylo zasypáno po destrukci okolo r. 300, a pod ním byly zbytky ještě straších dláždění, poničeny v době útoků Filipa II. okolo r. 345 a Kotysem okolo r. 370. Z nejstaršího dláždění, které použilo kamínky z odpadu konstrukce hradeb jsme ovšem zatím nalezli jen male zbytky v nejhlubší části letošního výkopu.

Pří Trojčlenném domu jsme odkryli zbytky po jakémsi lehkém zastřešeném přístavku.

Připravována byla definitivní verze 3. svazku výkopové zprávy; za plodnou spolupráci bychom rádi poděkovali našim bulharským spolupracovníkům, zejména ředitelce muzea v Septemvri V. Tanevě, vedoucího z Archeologického ústavu Bulharské akademie věd Dr. A Gotzevovi a Dr. Lidii Domaradzké, které připravila k publikaci nápisy a graffiti a významně přispěla k dokončení redakce III. svazku, který je již v tiskárně. Naši studenti pomohli také velice významně v kresebné dokumentaci nálezů a v terénních kresbách a měřeních.

Autoři textu: Jan Bouzek, Jiří Musil a Martin Trefný