Pistiros - Sezóna 2000

V srpnu 2000 odkryly česko-bulharské výkopy v Pistiru u Septemvri zejména urbanistický plán prvního města z 5. století, soubor otisků gem se zobrazením honících psů a zlomek attického červenofigurového kratéru z konce 5. století př. Kr. se scénou žen v prudkém tanečním pohybu (z okruhu Meidiova malíře). Tři zkoumané domy při hlavní ulici od východní brány měly portiky v průčelí; v jejich přední části byly patrně obchody. Mince byly většinou z předhelénistické doby, jde hlavně o ražby řeckých měst na egejském pobřeží, o bronzové mince odryských králů a o mince Filipa II.

Byl dokončen severní sektor výkopů s pozoruhodným velkým sklepem, a začalo odkrývání nového sektoru ve středu města, kde se podařilo odkrýt část domu se sloupořadím před vchodem, jehož průčelí tvořila pečlivě dlážděná ulice se zvýšenými chodníky po stranách. Vysoká urbanistická úroveň městské zástavby má obdoby pouze v řeckých městech vyspělého Středomoří, a tím podtrhuje mimořádný charakter našeho emporia na Marici nedaleko Pazardžiku. Překvapivým objevem byl také komplex vnitřní výbavy jedné prozkoumané místnosti našeho domu pod destrukcí stěn a střechy, s šesti úplnými nádobami nalezenými v rohu místnosti na původním místě. Jsou zatím nejúplnějším dokladem života pozdní fáze města ve 3. století př.Kr., kdy po jeho zničení Kelty se zbylí obyvatelé za daleko chudších podmínek pokusili o jeho obnovení. Měli stále v oblibě řeckou keramiku, ale její dovoz skoro přestal, a tak si v době oné 'nostalgické' fáze napodobovali její tvary primitivní technikou v ruce, bez hrnčířského kruhu, aby si tak připomněli svou přináležitost k civilizovanému antickému světu.